POD HORAMI

František Cajthaml-Liberté

Stotisíc nás chodí denně pod Horami, stotisíc nás dýše otrávený vzduch. Když utichne Moloch – pereme se sami: jeden sražen a hned jiný vztýčen bůh. Hynuli jsme, hynem, budem hynout dosti, kde ční komín, tam je otevřený hrob, a přec rostem, rostem (nevíme k čí zlosti) a všechny nás těší hvězda lepších dob. Hvězdička ta milá ještě v kosmu dříme – či snad pro kouř černý nemůže k nám jít? Nechť! My neptáme se, zdali žíti smíme: stotisíc nás hyne, stotisíc chce žít!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1621. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HVĚZDÁRNA DUŠE (Zikmund Winter)
  2. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  3. POUTNICE (František Odvalil)
  4. V BOUŘI. (Josef Lukavský)
  5. HLAS TICHA. (Antonín Klášterský)
  6. HVĚZD HASNOU TISÍCE... (Otokar Březina)
  7. SLUNCE. (Antonín Sova)
  8. Večery podmračné, tmou těžkou sladké, (Hermor Lilia)
  9. BALLADA KU CHVÁLE SMRTI. (František Kvapil)
  10. SVĚTLA PLUJÍCÍ HLADINOU DUŠE (Zikmund Winter)