WENZEL CZEYKA
Wenzel Czeyka ve městě
tuze mocný pán,
na rathouze v porady
konšelů je brán,
42
ba, i výbor záložny
bez něho je nemožný:
jeho hlava rodí mnohý
geniální plán.
Wenzel Czeyka na vojně
nosil dlouhý meč,
félou byl – tož armádní
dobře uměl řeč,
když rok pátý sloužil již
do pevnosti šel za mříž
(při tom ztratil šest hvězdiček,
v srdce dostal křeč).
Wenzel Czeyka vyjda ven
(je to tajná věc!)
děravý byl, holý byl
jako stará klec,
s pinglem přišel do města –
ale brzo nevěsta
udělala z něho muže
fešáckého přec.
Wenzel Czeyka z děkanství
kuchařku si vzal
a pan děkan věnem jí
tisícovku dal,
k tomu zdarma oddavky:
do manželské ohlávky
s radostí se milý junák
ihned oblékal.
43
Wenzel Czeyka ševcovský
otevřel pak krám,
a že pilně den co den
navštěvoval chrám,
štěstí k němu usedlo,
v mozku chytrost rozžehlo,
nikdo na něm pak nepoznal,
že též býval chám.
Wenzel Czeyka u šiců
komandantem jest,
zlatý třapec u boku,
v rukavičkách pěst!
A když svátky nastanou
šavličkou obnaženou
velí střelbou hlučnou vzdáti
Spasiteli čest.
Wenzel Czeyka syna dal
do německých škol
(že sám zrozen v Čáslavi
hanba proň a bol),
jiný syn je v kadetce
a koří se baletce,
dcerky zří jen u zrcadla
každý, kdo jde kol.
Wenzel Czeyka holduje
humanitním snům,
vstoupil v spolek, jenž pomoc
skýtá zvířatům,
44
ni hmyz nedá týrati
a se hrozně rozkatí,
když do vršku koně táhnou
kámen, cihly, rum.
Wenzel Czeyka čtvrtý dům
koupil sobě už,
svým dělníkům říkává:
„Víc mzdy? Marš a kuš!
Kdo tu není spokojen
ať se klidí z dílny ven.
Přidat? Pak mne v stáří čeká
provaz nebo nůž!“
Wenzel Czeyka ve městě
tuze mocný pán,
policajti zdraví jej –
ctěn je u všech stran!
Než mu děti dorostou
může být i starostou...
V záložně však cosi praská,
pro pět Krista ran...
[45]