WENZEL CZEYKA

WENZEL CZEYKA
Wenzel Czeyka ve městě tuze mocný pán, na rathouze v porady konšelů je brán, 42 ba, i výbor záložny bez něho je nemožný: jeho hlava rodí mnohý geniální plán. Wenzel Czeyka na vojně nosil dlouhý meč, félou byl – tož armádní dobře uměl řeč, když rok pátý sloužil již do pevnosti šel za mříž (při tom ztratil šest hvězdiček, v srdce dostal křeč). Wenzel Czeyka vyjda ven (je to tajná věc!) děravý byl, holý byl jako stará klec, s pinglem přišel do města – ale brzo nevěsta udělala z něho muže fešáckého přec. Wenzel Czeyka z děkanství kuchařku si vzal a pan děkan věnem jí tisícovku dal, k tomu zdarma oddavky: do manželské ohlávky s radostí se milý junák ihned oblékal. 43 Wenzel Czeyka ševcovský otevřel pak krám, a že pilně den co den navštěvoval chrám, štěstí k němu usedlo, v mozku chytrost rozžehlo, nikdo na něm pak nepoznal, že též býval chám. Wenzel Czeyka u šiců komandantem jest, zlatý třapec u boku, v rukavičkách pěst! A když svátky nastanou šavličkou obnaženou velí střelbou hlučnou vzdáti Spasiteli čest. Wenzel Czeyka syna dal do německých škol (že sám zrozen v Čáslavi hanba proň a bol), jiný syn je v kadetce a koří se baletce, dcerky zří jen u zrcadla každý, kdo jde kol. Wenzel Czeyka holduje humanitním snům, vstoupil v spolek, jenž pomoc skýtá zvířatům, 44 ni hmyz nedá týrati a se hrozně rozkatí, když do vršku koně táhnou kámen, cihly, rum. Wenzel Czeyka čtvrtý dům koupil sobě už, svým dělníkům říkává: „Víc mzdy? Marš a kuš! Kdo tu není spokojen ať se klidí z dílny ven. Přidat? Pak mne v stáří čeká provaz nebo nůž!“ Wenzel Czeyka ve městě tuze mocný pán, policajti zdraví jej – ctěn je u všech stran! Než mu děti dorostou může být i starostou... V záložně však cosi praská, pro pět Krista ran... [45]