CESTOU

František Cajthaml-Liberté

CESTOU
Kdys po císařské silnici jsme šli přes mnohou vesnici. Neděle byla, klidu den. Z komínů všech dým stoupal ven. Tu i tam hrály muziky, zvonily dětské výkřiky. I bída časem zahýří... Na šichtu spěli havíři. Žen bledých s nimi pohled šel, o předtuchách zlých vyprávěl. 9 Na polích, v půdě rozryté se tiskly párky ukryté. A vlaky s uhlím supěly. – Kdes v jihu lesy šuměly. Ze šachet, z hutí všechen lid se stromem zdál z těch lesů být, jenž v cizou půdu přesazen usýchá, aniž vydal sten.