POLE KRVE

František Cajthaml-Liberté

POLE KRVE
Kolem skal Zoufalství z mlžin až pravěku ohromné bez hranic pole se vine, pod chmurnou oblohou krkavci volají, vše živé, než zkvete, bídně tam zhyne. Krvavou vlahou je prolnuto hluboko, do krve na cestách noha se noří, po něm šel lidský rod od svojí kolébky, než přešel, padl v plen hrobu neb hoři. Barbaři divocí, rabové pokorní tam pro své tyrany na jatkách klesli, na špalcích katovských zmlkli tam buřiči, když rabům svobody pochodeň nesli. Krvavou vlahou je pole to nassáto – všechno, co mohly dát pariů čety! Kam teplé paprsky mlhami pronikly vykvetly odboje červené květy. 39