NÁHROBEK MARŠALA MORICE SASKÉHO
V KOSTELE SV. TOMÁŠE
VE STRASSBURGU.
Se stupňů pyramidy, v jejímž boku
pro věky vyryto je jmeno jeho,
vítězný maršal hrdě sestupuje.
A za ním zírá řvoucí lev a orel
a genij, jenž si slzy s oka stírá,
a Francie jej pravou rukou chytá
a zdržet touží, levici pak dolů,
by počkalo se, prosíc napřahuje.
Smrt zahalená dole neuprosně
pozdvihá víko rakve ukazujíc
písečné hodiny, jichž písek odběh,
vstříc maršalovi. U noh rakve stojí
antický Herkul, loktem opřen o kyj
a čelem o dlaň. On ví, jak je marno
truchlení živých, pláč a zdržování,
když naplnil se lidský los, a písek
v hodinách odběh. Ví i maršal Moric,
33
že sejít nutno, položit se v rakev,
i sestupuje se vztyčenou hlavou,
a smutek žijících je slávou jeho.
34