Sonet sarkastický.

Josef Svatopluk Machar

Po letech jednou (optimista pěl), vyoře člověk meč kýs zrezavělý, a nad tím mečem vzdychne jeho ret: „Tož tím se lidé kdysi zabíjeli!...“ – – Ó, za pár roků (jsem dnes já zas čet’, psal optimist to věrou rozechvělý), pták bude stavět hnízdo v jícnu děl kdes v koutě ráje, jímž svět bude celý. – Ta prvá věta stará je sto let. Ta druhá z dneška. Obohatí obě optimistickou fraseologii. Od mečů k dělům zatím přešel svět a doufá, že už stroje zrobí sobě, jež za minutu ran stodvacet sijí...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

817. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Den mladý z rudých mráčků vstal... (Adolf Heyduk)
  2. Prorok Kysučan. (Josef Kalus)
  3. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  4. Vždy znovu... (Jaroslav Vrchlický)
  5. NA PAMĚŤ LIDEM... (Karel Babánek)
  6. Shnilé obilí. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SV. PROKOP. (Xaver Dvořák)
  8. CO VZKLÍČILO... (Karel Babánek)
  9. CHLAPEC Z HORY. I. (Adolf Heyduk)
  10. NESMRTELNOST. (Růžena Jesenská)