NESMRTELNOST.

Růžena Jesenská

Není to tentýž pták jenž zpíval v loni(J5f) má jiné peří jiný let a hlas(J5m) Ach píseň jeho lká tu dýchá zvoní(J5f) neumřel žije lítá zpívá zas(J5m) A byl to pták snad jiný před sto lety(J5f) a jiná píseň v lese zrozená(J5m) Kdo by to poznal Stejně padá v květy(J5f) i jeho nesmrtelná ozvěna(J5m) A tytéž květy po lukách se vinou(J5f) po březích rostou po větvích(J4m) a rozkvétají v lese nad pěšinou(J5f) a co svatebních věnců bude z nich(J5m) Zas klasů polem tekou zlaté řeky(J5f) a skřivan k nebi letí nad nimi(J5m) tak prchnou staletí a dlouhé věky(J5f) a květ pták motýl budou stejnými(J5m) A když se někde jinak pírko zbarví(J5f) to všecko bude jako mžik a sen(J5m) hmyz tentýž obrodí se z jiné larvy(J5f) a žije nesmrtelný nepohřben(J5m) Umírá život Ne jen do sna klesá(J5f) by dále žil a k novým dějům vstal(J5m) ať malý velký trpí roste plesá(J5f) a snaží se by nikdy neustal(J5m) A člověk jenž své srdce k nebi zvedá(J5f) byl ten zde Byl A tentýž Od věků(J5m) Co minulost se rozpadává šedá(J5f) je věčnost dána v plénky člověku(J5m) Ať modlil se neb stavěl bůžky zlaté(J5f) ať v boji zápasil neb oral zem(J5m) ať krotil myšlénkami živly vzňaté(J5f) ať hledal zpytoval byl člověkem(J5m) A všecka práce která lidstvo vedla(J5f) až tam kde jest ta šíří duši všech(J5m) a kdyby velká zlatá jména zbledla(J5f) zas vyzlatí se mocně na dětech(J5m) Zas žije člověk který myslil cítil(J5f) obrozen stokrát stejný podstatou(J5m) jenž nesčetněkrát srdce kráse vznítil(J5f) a duši otevíral bohatou(J5m) A nesmrtelnost jež se nad vším vznáší(J5f) jež chce by včera mělo svoje dnes(J5m) z kterého zítřek nesmrtelný raší(J5f) ta zákonem jde šíře od nebes(J5m) Ta nesmrtelnost růži poupě dává(J5f) a je to Boha první z tvůrčích sil(J5m) se srdcem zmizela by světu hlava(J5f) Bůh nesmrtelnost láskou posvětil(J5m)

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

729. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. I. Nic živého, ni pták, jenž větev chudou (Augustin Eugen Mužík)
  2. Jarní revêrie. (Adolf Brabec)
  3. VE ŽNÍCH. (Antonín Klášterský)
  4. Skřivanu. (Antonín Klášterský)
  5. Ptačí řeč. (Ladislav Quis)
  6. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  7. Čtvero časů v roce, aneb: Každá věc má kolikeré strany. (František Hajniš)
  8. ZPĚVÁCI. (Josef Václav Sládek)
  9. ZÁKON LÁSKY (Xaver Dvořák)
  10. SKŘIVÁNKOVI. (Josef Václav Sládek)