U PAVIE 24. ÚNORA 1525.
1-1Boj strašný rozhodnut. Francouzské šlechty květ,
1-2la Palisse, la Tremouille, la Pole a Bonnivet,
1-3tu leží v krvi své v stu a stu lidských těl
1-4a přes ně pěší hřmí a jezdci, kola děl.
2-1Král François jen vzdych. Je znaven, zkrvaven.
2-2A marno bylo vše... Chce vyjet z vřavy ven –
2-3však spousty Španělů se za ním vyhrnou,
2-4neb zlatý řetěz má a přílbu stříbrnou.
3-1De Foix, la Tonnere se ženou ke králi –
3-2pro smrt svou ženou se: je s koní servali.
3-3Oř králův v krvi sklouz a pad na mokrou zem
3-4a Španěl zajásal divokým výkřikem.
4-1A s meči řítí se a míří kopími –
4-2zdvih hlavu François, vzkřik slovy přísnými:
4-3Ať přijde Lannoy! Ať přijde generál,
4-4jsme jeho zajatcem! My Francie jsme král!
147
5-1I volají a řvou: Sem Lannoy generál!
5-2a jiní: Gloria! a jiní: Jejich král! –
5-3Už starý voják tu a rozsvícený zrak
5-4mu náhle ztemňuje žalného smutku mrak:
6-1Král slavný Francie tu stojí zkrvaven,
6-2své přílby, brnění i řádu pozbaven –
6-3to vše mu urvali lancknechti ve zmatku,
6-4záruku na výkup, či na boj památku.
7-1Klek Lannoy před králem a ruku líbá mu
7-2a kleče bere kord, svůj za něj podá mu.
7-3Kleká i Pescara i druzí klekají
7-4a slzy ve zracích mu ruku líbají.
7-5– – – – – – – – – – – – – – – – – – –
7-6Je večer. Ve staně list skládá jatý král
7-7do dálné Francie své matce takto psal:
7-8Madame, chci říci Vám, co osudem mým jest:
7-9Je všecko ztraceno – jen ne ta naše čest.
7-10– – – – – – – – – – – – – – – – – – –
7-11A za dní několik v madridském zámku svém
7-12zvěst císař Karel vzal: že den, jenž kdysi dnem
7-13zrození jeho byl, zřel francouzských vojsk pád
7-14a jeho zajatcem žeť francský majestát.
8-1A císař pouze zbled a tichounce si děl
8-2do slova poznovu, co posel pověděl –
148
8-3víc ani hlásky už a v ložnici se bral,
8-4pod krucifixem klek a Bohu děkoval.
8-5– – – – – – – – – – – – – – – – – – –
8-6Ta zpráva přišla v Řím a papež zdrcen byl,
8-7vždyť při Francouzích stál a v jednom šiku bil
8-8se s nimi jeho voj – teď padla Francia,
8-9co dál se bude dít – ó Panno Maria?!
9-1Jak dávno tomu je, co císař zlobně řek,
9-2že do Říma chce jít a zjednat pořádek
9-3a zvláště zlosynu, (tak řek to,) papeži
9-4chce konečně dát to, co dát mu náleží!...
10-1Zlé dny a noci měl – až našel spasný plán:
10-2nechť posel k císaři je spěšně odeslán,
10-3by nes mu přísahy a sliby přesvaté – –
10-4čtyřikrát pomohly, pomohou po páté!
149