Doufání.

František Cajthaml-Liberté

Na slámě vlhnoucí v podzemním vězení sedí muž, hlavu má zadumanou. Celu, chléb a lože nikdo mu nemění – měsíce a roky za sebou jdou. Do ticha, do šera zabloudí nesměle někdy třpyt slunka a jiskření hvězd; o buďte vítáni, jediní přátelé – pro vězně zemský ruch již mrtev jest! Roky jdou, žloutne tvář, rezaví okovy, budoucnost kyne, hle, hřbitova kout! Muž dumá... Dálný zří kraj, lesů příkrovy, na vlnkách rybníků labutě plout. Zda přijde ještě tam a sobě poskočí, zda s nohou spadne mu železny kruh? Slyš! venku pádný krok... Šleh‘ plamen do očí, se srdcem tlukoucím muž napjal sluch...

Patří do shluku

ataman, kozák, síč, step, kozácký, ukrajina, dněpr, junák, turek, kyjev

204. báseň z celkových 275

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RUSKÁ. (Rudolf Medek)
  2. HARAČ. (Eliška Krásnohorská)
  3. LETEM PŘES HALIČ (Josef Svatopluk Machar)
  4. Mohyla. (Vincenc Furch)
  5. Zaporožci. (Vincenc Furch)
  6. RHAPSODIE NĚKOLIKA CHVIL Z R. 1914. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Mír. (Stanislav Mráz)
  8. XIX. VĚZEŇ. (František Ladislav Čelakovský)
  9. Husita. (Rudolf Pokorný)
  10. Na vsi. (Karel Leger)