Na polích knížecích.
Na polích knížecích čilý je ruch,
dělníci klidí, co nadělil bůh.
Urodný, bohatý letošní rok –
zlatý to poteče z špýcharů tok!
Celý ten širý kraj, tisíce mil,
otroky knížete vzděláván byl.
Nesčetných davů těch pil krev a pot,
celý rok svědkem byl jich žalů, psot.
Na polích knížecích čilý je ruch,
dělníci klidí, co nadělil bůh.
Ve městě sídelním je kníže pán,
nevidí, jak lid je hladov a zdrán.
Baletky, koně, psy pěstuje jen
a zlatem tvoří si i z noci den.
Propíjí, prohrává lidu krev, pot,
aniž by svědomí hryzl jej hrot.
Na polích knížecích čilý je ruch,
dělníci klidí, co nadělil bůh.
Kol uší drábů jim tancuje hůl –
po práci usednou za prázdný stůl.
Dětinsky těší se na onen svět,
prosí, by bůh skončil dny jejich běd.
21
I dál chtí skláněti otrocky leb,
když aspoň dosyta budou mít chléb.
Na polích knížecích čilý je ruch –
modlitby chuďasů neslyší bůh...