V podzimní večer kdy lkal usedavě(J5f)
mrazivý vichr pustém po nábřeží(J5f)
šel v divadlo jsem Traviata právě(J5f)
se hrála Cítil jsem jak bolest leží(J5f)
v tom srdci mém a rozervání divné(J5f)
a smutná jedna melodie živne(J5f)
Mne neschválila tklivá hudba v snění(J5f)
do hlediště se vnořilo mé oko(J5f)
kde jeden zjev mne nutil k přemýšlení(J5f)
a vryl se do mé duše přehluboko(J5f)
Byl to jen dívčí zjev květ který stůně(J5f)
v němž trochu bolu a hřbitovní vůně(J5f)
Ji viděl jsem jak zrakem zoufajícím(J5f)
na Violety zírá utrpení(J5f)
a kukátko zas tiskne k bledým lícím(J5f)
by zakryla slzu a rozčilení(J5f)
a jak se chví jak růže lístky bílé(J5f)
ty ruce vyhublé jež zasmušile(J5f)
uvadlou růži drtí mimovolně(J5f)
A při dusivém každém zakašlání(J5f)
se sevřely ty suché rety bolně(J5f)
a kalné oko v divném zadumání(J5f)
zří v prázdno děsné v hroznou propasť která(J5f)
před její duší otvírá se šerá(J5f)
A přec jí sotva šestnáct máju celých(J5f)
přelétlo přes květ mladé hlavy snivé(J5f)
a kráčí juž v jeseně osamělých(J5f)
kolejích dál a v poušť jí zádumčivé(J5f)
se stele listí chrastící a žluté(J5f)
té růži rosou lásky nedotknuté(J5f)
Když poslední ton zachvěl domem táhle(J5f)
tu smutné její oko divě vzhledlo(J5f)
Své myšlenky a hoře neobsáhlé(J5f)
to choré dítě ztajit nedovedlo(J5f)
Pak jako stín se ku východu kradla(J5f)
na místě jejím zbyla růže zvadlá(J5f)
Já tehda vzal tu růži umačkanou(J5f)
a zamyslil se nad ní dlouho doma(J5f)
já viděl ještě truchlivě jak planou(J5f)
těch očí hvězdy hasnoucí já rtoma(J5f)
jak rosou vlažil k životu ji lákal(J5f)
a blázen nad ní po celou noc plakal(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
7 |
| Celkem veršů: |
42 |
| Jamb: |
42
(100 %)
|