NA POCHODU.

Josef Svatopluk Machar

Přes propasti a horské hřebeny my vidíme svou zaslíbenou zem – však v šalbách osudů duch zkušený ví, že tam sami nikdy nepřijdem. A je to bolest, touhy žhavý cit, proč řežem, pálíme a bojujeme, by zdravý, silný všel tam aspoň lid, s nímž jako zodpovědný chirurg jdeme.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

124. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chodbičkou úzkou, (Josef Holý)
  2. O jak jsem nahrblý juž. (Josef Holý)
  3. XXII. Stavěli jsme králům pyramidy, (Antonín Klášterský)
  4. 36. Stromovka – v ní Výstaviště! (Josef Kuchař)
  5. Nepohnutě. (Adolf Heyduk)
  6. V Budapešti líp. (Adolf Heyduk)
  7. 281. Kdo ctí národ, všeho si rád všímá, (Jan Kollár)
  8. Přijdou chvíle a pak časy. (Adolf Heyduk)
  9. Memento mori! (Jaroslav Martinec)
  10. Vědy – perly jsou to, duše zdoby, (František Sušil)