CO SE STALO, KDYŽ LEO XIII. PŘIŠEL DO NEBE.
Za hlaholu trub, v kadidla dýmu
used Leo na trůn pod baldachýn,
stiskl ruku tlusťoučkému Piu,
(jenž mu v levo na svém trůnu seděl)
a přijímal rajské deputace.
Přišli světice a všichni svatí,
které kdys za svého panování
z blahoslavených vznes k hodnosti té,
klonili se, díky vzdávali mu
za své nečekané povýšení.
Po nich přistoup jeden bledý člověk,
56
v prostředku noh bosých ještě jizvy,
na dlaních ran stopy zacelených,
plaše přistoup omámen tou slávou:
„Svatosti, i mně rač dovoliti...
Z Nazareta já jsem...“ zajíkl se.
Změřila jej očka papežova,
„Eh –“ řek’ jenom jaksi táhle nosem,
že však člověk onen bydlil v nebi,
sutanu si povytáhl trošku,
mechanicky, jak si na světě zvyk,
nastrčil mu střevíc k políbení.