XXIII. 1620–19??

Josef Svatopluk Machar

My žili nervosně a provisorně a nikdy nesrostli jsme s tělem tím. Co dělali jsme – všechno nepozorně, jen mimo jaksi – všechno prozatím. Hůl s torbou v ruce, mřížemi jsme zřeli a jedli stoje z otrockých svých mis, my, věříce, že přijde, vyhlíželi jsme velkou, věčnou, svatou Nemesis. Krev bila v skráních, čekali jsme vzdorně a za roky nám byly hodiny – tak staletí jsme žili provisorně, jež budou brzy jak mžik jediný.

Patří do shluku

švec, krejčí, bota, ušít, krejčík, střevíc, sklenář, šít, řemeslo, poplést

137. báseň z celkových 191

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ADOLF HEYDUK. (Josef Svatopluk Machar)
  2. PÍSEŇ TLUSTÝCH MLÁDENCŮ. (Adolf Červinka)
  3. Meditace. (Beneš Grünwald)
  4. Píseň chudiny. (Jaroslav Martinec)
  5. XXX. OBJEVUJÍ SE LIDÉ-PONORKY... (Josef Svatopluk Machar)
  6. ZASE JINÝ ORTEL (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Jarní píseň Pražanů. (Augusta Vojtěch Nevšímal)
  8. XIII. Místo. (František Zavřel)
  9. XXIX. NA STAROU NOTU. (Petr Křička)
  10. PÍSEŇ ZTRACENÝCH. (Hugo Kepka)