XLVII. A JEŠTĚ ČASOVÉ ZPÍVÁNÍ

Josef Svatopluk Machar

Myši a žížaly, jež jste se skrývaly za bouří, zim s míněním svým – ty sysle rozvážný, jenž seděls celé dny přeopatrn u svojich zrn – všechny vy potvůrky, jež ze své komůrky nešly jste ven v nejistý den – čas bije na dveře, rovnejte páteře, pomalíčko na sluníčko! Vyznejte statečně, že jste vždy konečně – dnes už to jde – věřili zde. Rytíři z Blaníka, dnes hraje muzika dle jiných not – tož nyní: hot! Čehý a Zachovej – pámbů jim pokoj dej! – neplatí víc, tož z plných plic prsní ton pusťte svůj, směle: Kde domov můj! Povýšte hlas – nejvyšší čas! Jasno už chvíle té, vlastenci, riskněte! Zmizel už šer – ven ze svých děr!

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

88. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. AUTO. (Bohdan Kaminský)
  2. None (Viktor Dyk)
  3. Zatopeným sochám Karlova mostu. (Jaroslav Vrchlický)
  4. NA ŠVESTKÁCH (Bohdan Kaminský)
  5. MINOTAUROS. (František Kvapil)
  6. HEŘMANU Z BUBNA (Josef Svatopluk Machar)
  7. Myška. (Karel Alois Vinařický)
  8. Staré světnice. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Papouškovi. (Adolf Heyduk)
  10. LUDVÍK LOŠŤÁK. (Karel Mašek)