Nuž kde je Ani stopy milostpaní(J5f)
já prohledala zahrádku a půdu(J5f)
i do sklepa jsem zašla u sousedů(J5f)
se ptala všude nikdo neviděl jí(J5f)
jakoby zem se po ní byla slehla(J5f)
v prádelně a v komoře jsi byla(J5f)
Ba že a marně Snad ji ukrad někdo(J5f)
Pah to by vzal si Stará sešlá kočka(J5f)
jak pelichavý rukávník už byla(J5f)
kde dotk jsi se tam pouštěly jí chlupy(J5f)
a jiskrnaté oči mladé služky(J5f)
se zlobně smály v zřejmém pohrdání(J5f)
hledíce na nemocnou suchou paní(J5f)
jež ležela tu v chumlu bílých peřin(J5f)
k zdi obrácena Popelavé světlo(J5f)
dne listopadového sázelo se(J5f)
na sežloutlý a utrápený profil(J5f)
na hnědé vlasy přilepené k čelu(J5f)
na klouby hubené té malé ruky(J5f)
jež vyčuhujíc z rukávu tak mrtvě(J5f)
ležela na peřině Snubní prsten leskl(J6f)
se matně na kostnatém jednom prstu(J5f)
a zdál se příliš velkým Jak je venku(J5f)
Eh vlhká zima prolízavá nějak(J5f)
že mrazí v kostech Však to také cítím(J5f)
Jdi přilož v kamnech pak jdi ještě jednou(J5f)
a prohledej vše komoru sklep půdu(J5f)
a hleď mi přinést ubohé to zvíře(J5f)
v kamnech jásal zlatožlutý plamen(J5f)
nad novou stravou spokojeně huče(J5f)
tancoval kolem černých kusů uhlí(J5f)
jež služka nevrle mu vrhla v jícen(J5f)
hubujíc v duchu na rozmary panské(J5f)
na směšnou touhu po vyzáblé kočce(J5f)
Ubohé zvíře povzdychla si paní(J5f)
zírajíc tupě v ornamenty stěny(J5f)
v melancholické modři vlnily se(J5f)
tu řady jednotvárných šedých květů(J5f)
ubohá kočka Její duše dávno(J5f)
v předtuše pevné účty uzavřela(J5f)
s mladostí lidmi se vším co zvem žitím(J5f)
ty čtyři stěny byly jí teď světem(J5f)
a z toho ztratí se to staré zvíře(J5f)
Tu cítí jak by cizí jakás ruka(J5f)
jí urvala kus duše Řadu neděl(J5f)
ta kočka nešla z domu ani krokem(J5f)
cos tragického bylo v její chůzi(J5f)
i žlutých očích Jak by zhoubná nemoc(J5f)
jíž trpí ona byla zachvátila(J5f)
zároveň toho rozumného tvora(J5f)
Den celý lehávala v temném koutě(J5f)
blíž kamen natažena beze hnutí(J5f)
a dívala se odtud na ni truchle(J5f)
široce rozevřeným světlým okem(J5f)
Je tomu patnáct roků v den své svatby(J5f)
si přinesla ji z domu svojí matky(J5f)
co hravé kotě s hebkou bílou srstí(J5f)
a směšnou černou skvrnou na hlavičce(J5f)
jež koketní se zdála býti čapkou(J5f)
nad párem laškovných a modrých očí(J5f)
A tenkrát přistoupila k muži svému(J5f)
a tisknouc kotě k ňadrům opřela se(J5f)
o jeho rámě Hleď toť poslední kus(J5f)
mé výbavy políbila kotě(J4f)
On žertovně se mrače To je zloděj(J5f)
pohrozil kočce ty jí nesmíš dávat(J5f)
má políbení Kotě padlo na zem(J5f)
a ona vila se kol jeho krku(J5f)
Ach obrazy ty z její minulosti(J5f)
Vzpomínky její byly už jen řadou(J5f)
momentních výjevů v něž přelilo se(J5f)
v bezesných nocích a dnech opuštěných(J5f)
co kdysi žila v nich bylo všecko(J5f)
kresleno ostře všecko vyhráněno(J5f)
a každý obraz pevným dojmem dýchal(J5f)
A vzpomínky ty jediné jí zbyly(J5f)
když v tíze předtuch uzavřela účty(J5f)
s mladostí lidmi se vším co zvem žitím(J5f)
jak smutné plus v nich se probírala(J5f)
a za obrazem obraz snul se duší(J5f)
jak mezi sepjatými prsty zrnka(J5f)
klokočí jinak bez výčitek žele(J5f)
jen s jakýms teskně chmurným fatalismem(J5f)
a s trochou nevíry zda vše tak bylo(J5f)
zda ona jež tu leží jako Lazar(J5f)
to skutečně kdys byla všechno žila(J5f)
v dnů zašlých dívala se kaleidoskop(J5f)
To bylo v čas jejího zasnoubení(J5f)
Májový večer do oken se dívá(J5f)
a ona odložila bílé plátno(J5f)
a jehlu a na prstech vážně čítá(J5f)
tak jeden dva tři měsíce to máme(J5f)
as třináct neděl Za tu dobu budu(J5f)
s výbavou hotova a potom potom(J5f)
Přivírá oči milé teplo lije(J5f)
se po lících jí ňadra zdvihají se(J5f)
Zahrada dole jež se nyní chvěje(J5f)
květem a medem do okna jí nese(J5f)
svou bělorudou snítku jabloňovou(J5f)
a v dechu větru lehounké ty plátky(J5f)
se snášejí na plátno bílých košil(J5f)
I maluje si podzimek svůj příští(J5f)
Samovar šumí v jizbě vytopené(J5f)
On posunul si těsně k ní svou židli(J5f)
a dívá se na její skráň Než ona(J5f)
jakoby naschvál hledí s pozorností(J5f)
v poslední Bazar nebo v jakýs román(J5f)
On níží hlavu níží položí ji(J5f)
na listy knihy hezké jeho oči(J5f)
k ní dívají se s tklivou němou prosbou(J5f)
tu teprv ona vyskočí jak laňka(J5f)
a chytí hlavu tu a líbá líbá(J5f)
až žhavá tma jí náhle stíní oči(J5f)
a v sladké mdlobě v náručí mu klesá(J5f)
Ten obraz zmizel zapad kamsi v mlhy(J5f)
A chorá paní těžce zakašlala(J5f)
a s námahou se obrátila na znak(J5f)
vyhublé ruce spjala nade hlavou(J5f)
a dívala se k růži v prostřed stropu(J5f)
A vidí se zas Pět neb šest to neděl(J5f)
po její svatbě Sedí před zrcadlem(J5f)
a češe hnědé hedvábné své vlasy(J5f)
Dní několik už cosi se v ní dusí(J5f)
a bojuje A pocit nepoznaný(J5f)
jí často prochví jako záchvěv hnusu(J5f)
a přesycení Proč to nevěděla(J5f)
Teď dívá se tak maně do zrcadla(J5f)
na mdlé své oči na modravé proužky(J5f)
a onen pocit cítí intensivněj(J5f)
chvět každým nervem stále silněj silněj(J5f)
a rázem jest jí hádanka ta jasná(J5f)
S nechutí myslí na všechny ty chvíle(J5f)
jež plnily ji dosud chvějným blahem(J5f)
To není štěstím o jakém kdys snila(J5f)
Zde něco schází schází bože bože(J5f)
A jak se dívá na podobu svoji(J5f)
zdá se být sobě utrženým květem(J5f)
ne uvadlým však otřelým a pustým(J5f)
a bez vůně V tom cosi dole trhlo(J5f)
za její šat Ta malá hravá kočka(J5f)
vztýčena drápky vťaté v její sukni(J5f)
se dívá na ni Vyzdvihla ji k sobě(J5f)
a žhavý dešť slz nyní volně kanul(J5f)
v bělounkou srst Toť živoucí tvor jeden(J5f)
z domova svědek jenž smí vidět slzy(J5f)
ty první slzy bolesti A myslí(J5f)
na sladké chvíle plachých dívčích snění(J5f)
na obrazy jež vyplněny chtěla(J5f)
kdys míti v životě Ach ty sny byly(J5f)
jediným pravým nezničeným štěstím(J5f)
a tenkráte je ani necítila(J5f)
a nyní už se nikdy nenavrátí(J5f)
Kde je to zvíře chorá zastenala(J5f)
A nový obraz zjevil se jí v duši(J5f)
prostinký výjev z dalekého dětství(J5f)
a ihned zmizel zmizel rovněž druhý(J5f)
i třetí jaksi horečně teď pádí(J5f)
minulé žití kolem ní jí nelze(J5f)
ni jeden moment nyní zachytiti(J5f)
a postát při něm Při tom čerstvěj dýchá(J5f)
jak v námaze a rychlej krev jí buší(J5f)
až unavena přiklopí mdlá víčka(J5f)
jak k usnutí Však nyní jeden obraz(J5f)
tkví před zavřeným zrakem jejím pevně(J5f)
Vidí se zase ve vedlejší jizbě(J5f)
Je letní večer okno otevřeno(J5f)
Venku je ticho Táhne jedenáctá(J5f)
Muž není doma Ba je tomu dávno(J5f)
kdy strávil večer u tohoto stolu(J5f)
s ní naposled Je arci sama vinna(J5f)
ví to však nelze jinak On jde deně(J5f)
kam ona neví Neptá se Dřív říkal(J5f)
jdu tam a tam a jí to bylo jedno(J5f)
Pak mlčel vůbec Nyní asi přijde(J5f)
a přistoupí k ní s políbením suchým(J5f)
z něhož se dávno láska vytratila(J5f)
jak opravdovost z fráze kterou přejem(J5f)
tak Dobrý večer Jak to přišlo všecko(J5f)
Což neměla ho opravdově ráda(J5f)
On ji To byla láska opravdová(J5f)
však ne ta která byla jejím sněním(J5f)
za dívčích let a o níž kdysi četla(J5f)
ta nesmrtelná vždycky vítězící(J5f)
jak smrt mohutná velebená verši(J5f)
romany tradicí a pohádkami(J5f)
ta nebyla to Jejich láska byla(J5f)
tak nějak šedá v porovnání s onou(J5f)
tak prostá všední a spíš opojení(J5f)
či nemoc duše A je pryč pryč na vždy(J5f)
Ach přišlo zdraví střízlivé to zdraví(J5f)
a ozdravělý tesknil pro svou nemoc(J5f)
a ozdravělý byl by málem zoufal(J5f)
Od domovních vrat zazněl ostře zvonek(J5f)
to bude muž můj klidně myslila si(J5f)
Byl Vešel v pokoj jako obyčejně(J5f)
k ní naklonil se políbil ji zvykem(J5f)
a rukou jel jí po čele a vlasech(J5f)
A jak tak kosmo ona vzhledla k němu(J5f)
spatřila v bílé jeho náprsence(J5f)
cos podivného Počkej dovol trochu(J5f)
Kravaty jehlou pevně zachyceny(J5f)
tam visely dva dlouhé černé vlasy(J5f)
dva vlasy ženské Pohleď to jsou vlasy(J5f)
On zalekl se Ano vskutku vlasy(J5f)
děl rozpačitě skorem trochu hloupě(J5f)
A ženské vlasy Vskutku zdá se ženské(J5f)
Mlčela Pustila ty vlasy na zem(J5f)
a s ošklivostí utírala prsty(J5f)
o svoje šaty To je jenom divné(J5f)
muž začal nyní s vylhávaným klidem(J5f)
jak tyto vlasy Odvrátila hlavu(J5f)
na pohled klidna odešla v svůj pokoj(J5f)
a jako stroj se rychle odstrojila(J5f)
a padla v peřiny A neplakala(J5f)
jen zavzlykla a šeptla několikrát(J5f)
Dobita Ráno odjela k své matce(J5f)
A vyprávěla a tam tekly slzy(J5f)
S úsměvem smutným máť jí hladí vlasy(J5f)
a vzdychá Osud Ale ty se vrátíš(J5f)
Ne nikdy jak mi možno při něm žíti(J5f)
Jak všechněm druhým Ale jiní muži(J5f)
Jsou všichni stejní povídám ti všichni(J5f)
A papa Dítě každý zná svůj křížek(J5f)
a dál se neptej Obě chvíli mlčí(J5f)
Kdyby tu aspoň červíček byl malý(J5f)
to dítě pro něž bych tak mohla žíti(J5f)
Buď ráda že tu není S tvojím mlékem(J5f)
už pil by hoře Ticho zas A náhle(J5f)
dí matka teskně Víš li co vám schází(J5f)
Ne láska chraň bůh jenom trochu zvyku(J5f)
Ten zbývá z lásky a ten potom víže(J5f)
muže a ženu Vrať se a hleď zvykat(J5f)
A vrátila se V tom zrak choré zalet(J5f)
na jednu skříň Tam na ní v koutě při zdi(J5f)
ze směsi šálků váz a pestrých sklenic(J5f)
cos zahnědlého trčí jsou to zbytky(J5f)
svatební kytice ach pěkný obraz(J5f)
jejího žití z obou zbývá totéž(J5f)
myslila klidně A zas vidí sebe(J5f)
v dnech minulosti Dni jdou jednotvárně(J5f)
jak tepot kapek podzimního deště(J5f)
v zavřená okna Ona sedí sedí(J5f)
a myslí myslí Časem napadá jí(J5f)
že hloupě se jen uzavírá světu(J5f)
a jeho radostem je dosud mladá(J5f)
proč nebrat příklad ze svého si muže(J5f)
Proč neposlechnout lákavých těch hlasů(J5f)
jež slyší často proč ne všech těch vzorů(J5f)
jež jiné ženy na oči jí staví(J5f)
Když nelze žíti šťastné týdny roky(J5f)
proč nechytat si aspoň okamžiky(J5f)
Však varovný a přísný hlas ji v nitru(J5f)
před vším tím chránil dnes je jemu vděčna(J5f)
Tak soustředila zbytky lepších citů(J5f)
k té němé tváři k bílé hravé kočce(J5f)
a laskala ji chovala s ní hrála(J5f)
s ní hovořila smála se i časem(J5f)
a moudré zvíře tak jí rozumělo(J5f)
jak vlastní dítě Při tom jinak byla(J5f)
postrachem služek děsem společnosti(J5f)
kam forma vnutila ji čímsi směšným(J5f)
všem lidem kteří na ni zřeli z dálky(J5f)
a věděla to všemu tomu chtěla(J5f)
a to byl život Služka vstoupla v pokoj(J5f)
Tak tedy jsem ji našla milostpaní(J5f)
A kde je Na půdě však už je pošlá(J5f)
Tam za trámem že dobře musí člověk(J5f)
se dívat leží stočena jak hadřík(J5f)
Nemocná mlčí Co mám tedy dělat(J5f)
Vem židli postav ji zde k této skříni(J5f)
A vzadu v koutě za vasami šálky(J5f)
je staré roští hoď to do těch kamen(J5f)
a domovník ať zakope hned kočku(J5f)
v zahradě hluboko A můžeš jíti(J5f)
A zlatožlutý plamen hlučně jásal(J5f)
nad kořistí tou Staré vyschlé stonky(J5f)
praskaly ostře zbytky dávných květů(J5f)
víc hnědý popel žhavěly a rychle(J5f)
se proměnily v šedý lehký prášek(J5f)
Nemocná cítí jak tou jizbou vane(J5f)
dech zničení den dva dny jenom nejvýš(J5f)
a odevzdá mu co mu ještě patří(J5f)
A vidí sestárlou tu bílou kočku(J5f)
jak v trámoví kdes zavírá své oči(J5f)
ty tragické a velké žluté oči(J5f)
Tak vzdychla jen a více nemyslila(J5f)
s námahou se obracuje ke zdi(J5f)
a mdlé své zraky upře tupě v stěnu(J5f)
v ty šedé květy jež se vlní vlní(J5f)
v melancholické modři celou jizbou(J5f)
Je hotova Tak bude očekávat(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
50 |
| Celkem veršů: |
291 |
| Jamb: |
291
(100 %)
|