Žena.
Zachtělo se mně býti králem
a žezlem lásky řídit svět;
a v sboru tvorstva neskonalém
myšlénkám dáti bujný vzlet.
Chci svému lidu otcem býti,
jak bůh nám všechněm otcem jest.
Chci bídě chudých uleviti
a štěstí v lůno jejich snést!
Ty dívko ze všech vyvolená,
již pojď a sdílej péči mou.
Ať podle muže vládne žena
tou láskou vroucí, upřímnou.
Všech reků hvězdou žena byla
od první lidstva paměti,
neb koho láska roznítila,
ten schopen každé oběti.
21
Nemluvte, že je slabá žena,
že nezná vyšší ducha vzlet.
Zda síla naše velebená
po věky nehubila svět?
Jest žena srdcem všehomíra,
a širý svět kam dosáhá,
tam žena náruč rozestírá
a láskou ráj nám vymáhá.
22