Pobožnůstkář.

Jaroslav Martinec

Pobožnůstkář.
V chrámě klečel – Boha vzýval, budil zbožné upomněnky – leč, mně zdá se, jak by prosil: Vysvoboď mne od myšlénky! Nač as myslí, když tu klečí? Bůh sám milý na nebesích ví to! Spíná ruce – líbá dřevo..dřevo... ejhle člověk! A mně je ho líto! 63