Pobožnůstkář.

Jaroslav Martinec

V chrámě klečel – Boha vzýval, budil zbožné upomněnky – leč, mně zdá se, jak by prosil: Vysvoboď mne od myšlénky! Nač as myslí, když tu klečí? Bůh sám milý na nebesích ví to! Spíná ruce – líbá dřevo... ejhle člověk! A mně je ho líto!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

128. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOVO TĚLEM UČINĚNO (Xaver Dvořák)
  2. U velikém lesa dómu (Adolf Heyduk)
  3. IX. Jak stříbrný člunek (Josef Kalus)
  4. V JESKYNI MASSABIELSKÉ (Xaver Dvořák)
  5. SKŘIVÁNČÍ PÍSNĚ. (Karel Skřivan)
  6. MISERERE. (Hugo Kepka)
  7. PĚSTOUN PÁNĚ. (Xaver Dvořák)
  8. BOŽÍ RODINA (Xaver Dvořák)
  9. NA JAŘE. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Sňatek. (Ervín Špindler)