SLOVO TĚLEM UČINĚNO

Xaver Dvořák

Jsem Duchem Svatým zastíněna nad skráň mou peruť rozepjal; jsem žena sluncem přioděná, Bůh ve mně člověkem se stal. Jsem Jesse onou ratolestí, jež vypučela v rajský květ a novou dobu lidstvu věstí, jíž přerodí se znovu svět. Jsem života strom kdysi ráje a prostře větve do všech míst; plod jeho ve mně raší, zraje a budou život s něho jíst. Hle, jméno Evy v sladké „Ave“ se změnilo mi na odiv; milosti proudy cítím žhavé, jsem studánka, jsem pramen živ! Adamův rode, zprahlý želem, tvá naděj ve mně ožívá; je Slovo učiněno tělem a ve mně, plod můj, přebývá!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

maria, zdrávas, marie, ježíš, josef, nazaret, panna, nebeský, zbožný, matek

154. báseň z celkových 350

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. Život lidský – jako jarní květ – (Vincenc Furch)
  2. 25. Ještě jednou. (Jan Karafiát)
  3. XX. Andělíčku boží, strážce můj, (Jaroslav Tichý)
  4. SVATÁ MARIA! (Karel Dostál-Lutinov)
  5. PAUL VERLAINE. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Pobožnůstkář. (Jaroslav Martinec)
  7. Znělky. (Emanuel Züngel)
  8. SV. TEREZIČKA (Xaver Dvořák)
  9. V JESKYNI MASSABIELSKÉ (Xaver Dvořák)
  10. XVIII Zapadá slunce za horu (Emanuel Miřiovský)