NA JAŘE.

Pavla Maternová

Vy zčeřené vody, tak hravé zas, tak blyskotné, šumné a smavé! Jen jaro se do vás usmálo, již radost vám na očích plave. Ty sluníčkem hoří do zlata, když nad Prahou jitro se zvedá, a tisícem blesků stříbrných, když luna vás celuje bledá. A kdo tudy chodil zasmušen, vy hračkou mu zjasníte líce, i chodí sem znova, znova zas a bez vás být nemůže více. Jste jako ta dívčí spanilost: jen zahledět blaze se jednou – a nosíš ji v srdci jak obrázek, až stářím ti kadeře zšednou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

548. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. K POTŮČKU V DĚDINĚ. (Václav Jaromír Picek)
  2. Toužení. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  3. Usměj se, usměj! (Josef Václav Sládek)
  4. Ludovíka. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  5. POMNĚNKA Z ČESKÉHO LESA. (Miloš Červinka)
  6. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  7. NA DEN 21. ČERVNA 1844. (Jan Vlk)
  8. Neznámé. (Emanuel Züngel)
  9. Daření blaží. (Simeon Karel Macháček)
  10. Na konci dubna. (Alois Škampa)