Báj.

Rudolf Mayer

Já divnou předivnou píseň znám A vždy si ji pláčem zazpívám – Na tichém nebi hvězd roj vychází, A v ospalý květ se rosa sází. Je ticho – sotva že dýchá háj, A řeka šepotá starou báj – To známá žena zas tam sedí A smutně daleko široko hledí. A zase zpívá ten známý zpěv A místo slzí pláče krev, A zpívá, pláče bez ustání – A pláče – zpívá k zmrtvých vstání. Zpod země jako by temný vzdech – Ve snách se pozachvěl tuhý mech, Větev zlehounka sebou kývá, A listí trne a spolu zpívá.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

318. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZAHYNULÁ PÍSEŇ (Josef Holý)
  2. PÍSEŇ HROBNÍ. (Václav Bolemír Nebeský)
  3. Melodie intimní. (Julius Alois Koráb)
  4. ZA MRTVÝMI (Otakar Theer)
  5. O půl noci. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. DO NOCI NASLOUCHÁM: (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. VEČER. (Josef Rosenzweig-Moir)
  8. Zvonů píseň. (Růžena Jesenská)
  9. NALADĚNÍ. (Antonín Klášterský)
  10. MÁ PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)