POTLESK.

Karel Mašek

Pro potlesk da kte k ži(J4f) jen dvé si přály mít(J4m) bez če o chléb pro dnes ti(J4f) a pasy a hry pak zřít(J4m) pro potlesk chátry zace(J4f) šel gladiator do areny(J4f) svůj život v sázku položit(J4m) Víc byla mu ta slávy chvíle(J4f) než da oněch všechen shon(J4m) o den chleb a kratochvíle(J4f) to i svůj život vše dal on(J4m) by tím své ži opil chu(J4f) co lidstvu vůdčím je a bude(J4f) od stvoře po jeho skon(J4m) Pro potlesk da oběť žád(J4f) zde velkou nikdy nebyla(J4m) a cesta žád příliš zrád(J4f) ni příliš špat zpozdi(J4m) jen za tou slávou kaž chvá(J4f) i kdyby činem Herostrata(J4f) se dovati musila(J4m) Cnost místy proto kvete dneska(J4f) že potlesku pak slyší hlas(J4m) a vůdci lidu dav když tles(J4f) rád pro lid svůj v kaž čas(J4m) an po potlesku touhou pláče(J4f) tak jako ten kdo v cirku skáče(J4f) a pro potlesk tam me vaz(J4m) Za potlesk da své štěs(J4f) i klid i zdra cit i čest(J4m) kdo chtěl a mohl výš se vznésti(J4f) vsak raděj v bahno se svést(J4m) a kde v krč šaška (J4f) jen pochvala by pak mu zněla(J4f) jen potlesk kéž mu popřán jest(J4m) A po tomtéž se básník shá(J4f) jenž potlesk v rýmech proklí(J4m) i filosof jenž v pohr(J4f) své ruce vzdor za(J4m) dny v odří tklivém trá(J4f) a ohlíží se zda plod slávy(J4f) mu již již pa do klína(J4m) Své svědo i přesvědče(J4f) pro potlesk kaž zapře hned(J4m) a naje když ce ne(J4f) že jako dříve by mu květ(J4m) tu hyna o touhy mo(J4f) smrt vo ješ ku pomoci(J4f) jen aby zatleskal mu svět(J4m) A jako on pro potlesk da(J4f) své ži ne si vzít(J4m) a prohnati si ku hlavu(J4f) a effekt se usmrtit(J4m) pro potlesk da srdce svoje(J4f) si vytrhnu a v ži boje(J4f) je uvrhnu tles lid(J4m)

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

67. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dnové. (Jaroslav Vrchlický)
  2. PŘEDĚLANÝ HAMLET. (František Zavřel)
  3. Otta Boleška. (Josef Lukavský)
  4. VII. Dohrál jsem! a lačná tužeb káně (Josef Václav Frič)
  5. Sonet nudícího se člověka. (Josef Svatopluk Machar)
  6. X. Tutti quanti. (Jaroslav Vrchlický)
  7. RICHARD PRINN. (Viktor Dyk)
  8. Zbabělci. (Viktor Dyk)
  9. POSLEDNÍ MARIONETY. (Jan Opolský)
  10. XXXIII Ty monológy jsou mi známy, (Viktor Dyk)