VZPOMÍNKA.

Karel Mašek

Dech jara zval mne k toulce snivé – ó jasně vzpomínám těch chvil, kdy v touze teskné, opojivé jsem pod jabloně zabloudil. Ty stromy plály mořem růží a nad nimi sbor zářil hvězd – v té chvíli proč se srdce úží, proč náhle v něm tak divně jest? A kolem vše tak jiné, jiné, tak svaté, jako nikdy dřív... A náhle z duše píseň plyne, cit rozvíjí se v květu div. Ó velká chvíle sladké tíže, kdy první básní chví se ret, kdy samota tě kouzlem víže a marnivostí láká svět... A v žití zhynou snové marní – a pozdě, v stesku velikém, zříš, že jen v jedné noci jarní tvé srdce bylo básníkem.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

356. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve druhém jaře. (František Serafínský Procházka)
  2. Když zpívala mi píseň o hvězdách... (Bohdan Kaminský)
  3. LES SŠEŘENÝ – (Arnošt Ráž)
  4. Nevzpomínej na mne! (Rudolf Pokorný)
  5. Marii. (Jaroslav Vrchlický)
  6. PÍSNĚ (Jaroslav Vrchlický)
  7. V Tvé svatyni. (Xaver Dvořák)
  8. TY LETNÍ VEČERY... (Josef Rosenzweig-Moir)
  9. Doba písní. (Rudolf Pokorný)
  10. V jarní noci. (Jaroslav Vrchlický)