Prach pozvedal se na Lybické poušti(J5f)
a v duchů rej se měnil fantastický(J5f)
skřek divoký tu vzduchu vlna pouští(J5f)
půl zvířecí jak tygří zpola lidský(J5f)
tam z oasy jejížto klidné houští(J5f)
se na azuru kreslí jako vždycky(J5f)
a palem nad obrysem jenž plá stmělý(J5f)
žhne nebe jako maluje ho Wehli(J5f)
A křik jde blíž jak pochod triumfalný(J5f)
jak Samuma titanská epopej(J5m)
jak v gigantický Aetny kráter skalný(J5f)
Jo Evoe bacchantek výskne rej(J5m)
jak onen pláč tak zoufalý a žalný(J5f)
jejž Dantův úchvatný nám líčí děj(J5m)
jak věčný alkyon ten výkřik létl(J5f)
v sad Hesperid i Popokatepetl(J5f)
A křik jde blíž v tom hle v prachu změti(J5f)
dva pantofle a vlna ňader vzplála(J5f)
jak růže božství nymfa pouští letí(J5f)
jak snít jen o ní může v ráji Allah(J5f)
neb setkati ji čistá duma dětí(J5f)
Zář Edenu jí v báji očí stála(J5f)
a jak tříšť perel potu démant ryzí(J5f)
v nach kanul červánku jenž vzplál pln mízy(J5f)
Nad čela mramor v zenit vlasů eben(J5f)
noc střela dračí peruť černošatou(J5f)
a kaskadami padal v ňader hřeben(J5f)
a v boky smědou líbaje se s patou(J5f)
tu Sirény zpěv byl by nepotřeben(J5f)
i pohled Medusy kdo zřel ji svatou(J5f)
juž láskou vzplál a hled jen topí(J4f)
v plod bílých prs vln chvosty světla snopy(J5f)
Tak utíkala pouští zářná Kačna(J5f)
A jako Kentaur v let se za ní sápal(J5f)
hle bájný kocour prachu zvedal mračna(J5f)
to asketický znítil se v něm zápal(J5f)
či poštvala ho frašně závist lačná(J5f)
že k boji vstal jak chmurný Sardanapal(J5f)
A poušť se lekla jak by stvůra pekel(J5f)
jí žhavou rukou psala Mene tekel(J5f)
A zněl v ten hon řev Ivů a tygrů ve dne(J5f)
a v světlých nocech děsné hyen vytí(J5f)
a píseň Sfingy z dálky nedohledné(J5f)
vždy slyšeli tajemně z rána zníti(J5f)
a jindy výkřik karavanny bědné(J5f)
když snažila se tváře v písku skrýti(J5f)
kdy bouřný vír je zasypával shůry(J5f)
co se rtů ještě splývaly jim sury(J5f)
Kot jako athlet k metě se k ní blíží(J5f)
hoj divokou to vířnou měli cestu(J5f)
jak Satan duše ve plamenné díži(J5f)
když cpe a míchá k příšernému těstu(J5f)
však nektar lásky bude píti stíží(J5f)
ji nestrhne si v lůžko za nevěstu(J5f)
a hyacint a mandloň jasmín akát(J5f)
jim nebudou v koberce květy plakat(J5f)
To co vždy lidem do života září(J5f)
ten Prometheův oheň záře třpytné(J5f)
to opálem též plane v její tváři(J5f)
jak maják vraku v oceanu svitne(J5f)
a hází kal jen po kocouru tmáři(J5f)
Tak lidstvo se svou kletbou světem lítne(J5f)
A není pro ně večer zoře ranní(J5f)
tak snad se budou honit do skonání(J5f)