Na Karla L. Kuklu, podnikavého zpravodaje.
Xaver Menhard Litoměřický
Básně v knize Divoké ovoce:
- Mistru J. Arbesovi.
- Proslov.
- Mé epigramy.
- O starém přísloví.
- O básníku ***.
- „Básně v próse“ – a naopak.
- K vůli rýmu.
- Básník.
- Zlomyslná poznámka.
- „Dumas by to mohl podepsat“...
- Na kritika***.
- O „Lešetínském kováři“*.
- Dialog dvou konfiskovaných básní.
- Básníkům.
- Rada mladému básníku.
- O literárních hádkách.
- „Až hanba!“
- Proč jsou verše mladého poety X. Y. „vodnaté“.
- Zlá nemoc.
- Na povídkáře N. N.
- Příteli Karlu Čuprovi (K. Č. Kolčavskému).*
- O „Malířských novellách.“
- Na Karla Švandu šlechtice ze Semčic.
- Na Rud. Jar. Kronbauera.
- Na Bohdana Kaminského (Karla Buška)
- Na Ignáta Herrmanna.
- Na M. A. Šimáčka.
- Na Antonína Klášterského (Petra Jasmína, A. K. Lešana atd.).
- Na Jaroslava Kvapila.
- Na Jaromíra Boreckého.
- Na J. S. Machara (Ant. Rouska).
- Na Al. Škampu.
- Na dra. Em. Stehlíka, ryt. z Čenkova a z Treustättů.
- Na Václ. Hladíka.
- I.
- II.
- Na Fr. X. Svobodu.
- Na Pavla Albieriho (Jana Mucka), t. č. v Americe.
- Na Jana Červenku.
- Na Jana Antoše.*
- Na dra. Václava Řezníčka.
- Na dra. Antonína Šnajdaufa.
- Na Ant. Klose-ho.
- Na Aug. Eug. Mužíka.
- Na Gustava Dörfla.
- Na Ant. Sovu (Georgova).
- Na Fr. S. Procházku.
- Na Ludvíka Lošťáka.
- Na Karla Červinku.
- Na Jana Hudce.
- Na Jana Žeranovského (Spáčila).
- Na Gust. Jaroše (Adama Kříže).
- Na J. K. Šlejhara.
- Na J. D. Konráda.
- Na Jana Ladeckého, redaktora „České Thalie“.
- Na dra. Polykarpa Starého.
- Na Františka Roháčka.
- Na dra. Aug. Nevšímala.
- Na Oldřicha S. Kosteleckého (Seykoru).
- Na Karla Šípka (Pešku).
- Na autora „Divokého ovoce“ X. M.
- Na Karla L. Kuklu, podnikavého zpravodaje.
- Na JUDra. Em. Zítka.
- Na J. J. Benešovského-Veselého.
- Na V. Mrštíka.
- Na Václava Štecha.
- Na Jindř. Štemberku (Emila Stellu).
- Na Rudolfa Kutinu.
- Na Karla Kádnera.
- Na Al. Kalendu.
- Na dra. Julia Nejedlého.
- Na J. Bittnera.
- Za † Ladislavem Stroupežnickým.
- I.
- II.
- Na Karla Š..bu.
- Na Fr. Rutha.
- Na F. X. Šaldu.
- Na cizojazyčné pseudonymy „P. Albieri“, „L. Arietto“, „Fa Presto“ atd.
- Kritikovi, který bude mou knihu prohlížet.*
- Všem „bratřím v Apollu“.
- Na četné nohsledy Vrchlického.
- Nervósa a básníci.
- Na nejrůznější adressy.*
- Na Jana Váňu.
- Na „Kokrhy“ pana Váňy-Koblihy.
- I.
- II.
- III.
- IV.
- V.
- Na Šimona-Lomnického, „granátníka“ a veršotepce z „Humorů“.
- Na „také-spisovatele“ J. D. Korvína.
- Na také-dramatika Fr. Duchka.
- Mlado- a staročešství.
- Jak „dělal“ kdysi pan Fanta kalendáře.*
- Mimovolné doznání.
- Zbytečná poznámka.
- O reklamním, „čajově-importérském“ „časopise“ „Světem“.
- Nově vzniklému časopisu v malém městě ***.
- Nakladatel a spisovatel.
- Zná ho.
- Nakladatelům „krvavých“ románů.
- Čert jako ďábel.
- Sensační romány.
- I.
- II.
- ? – !
- Slavné policii!
- Proto snad...
- „Mecenáš“.
- Pochybná chvála.
- Národe, nezoufej!
- Ouha!
- Triumf krejčovského umění.
- Dobrá rada.
- Za mistrem Smetanou.
- „Zázračné dítě“-virtuos.
- Bezděčný posudek.
- „Hrozny“.
- Na mistra Jos. Strachovského.
- Degradace karrarského mramoru.
- Vzorní „mecenáši“.
- I.
- II.
- Ubohý umělec.
- Pp. bratřím Bittnerům.
- Nomen omen.
- Pseudo-velikánu.
- „Snaživci“***.
- V době klubovsko-spolkářsko-jednotářské.
- Dvojí rekové.
- Co u nás stačí na výtečníka.
- Svatý Jan a mnohý český poslanec.
- Pan Kec, také-našinec.
- Vlastenci – u piva.
- Proč mluví německy.
- Výhoda.
- O sokolské košili.
- „Spi, Havlíčku...“
- Sokolská píseň s nesokolskými dodatky.
- „Důtka“ a „dutky.“
- Ze strachu před „zraněním“?
- Dobrá výmluva.
- Všem pro ideu trpícím.
- Studentstvu českému.
- Důslednosť socialistického mluvky.
- Divní „doktoři“.
- Trumf lékařské vědě.
- Choulostivý odznak.
- O „vlněném apoštolu“, německém „učenci“ dru. Jaegerovi.
- I.
- II.
- III.
- Citlivá dívka.
- Dobré stránky vleček.
- Slečně-sousedce, která celý den vříská – pardon! – zpívá.
- O ženské cnosti.
- Citlivé srdce.
- Co ženy kazí.
- Podivný úkaz.
- Poesie a prósa.
- Ujištění.
- Názor pessimisty o klesání mravnosti.
- Šičce šatů slečně ***.
- Obrácený svět.
- „Ruka ruku myje“...
- Také „čistý“ výtěžek.
- Také „pokrok“!
- O anonymních listech.
- O čem lidé nejvíc hovoří.
- „Taneční pořádek“.
- Filuta.
- Rada každému, kdo si rád „přihne“
- Kat, jindy a nyní.
- Vzor omrzelce.
- Z malého města.
- Na páně Bumbálkův nos.
- Trefná odpověď.
- Nebezpečná výše.
- Důkaz o nespolehlivosti lidského výroku.
- Příčina.
- Zlaté mládí!
- O autoru těchto epigramů.
- Paní Kritice.
- Jiný s keře lásky
- Jiný pěje ženám písně
- Že chud jsem byl, tak ze srdce
- Šíp se srdcem vždycky byl,
- Šlechetného cnosti krášlí,
- Napadlo mi jednou, když
- Ó, nevěř, hochu, když ti dívka šepce,
- Když na rostlinu pohlédnu,
- Ty sklenko moje, sklenko má,
- Ó, nezoufej, když tebe oklamala,
- Nermuť, hochu, nermuť se,
- Ó, zastři tvář svou, Hymene,
- Ve vábném kruhu
- Rodiče její před lety
- Marnivosti ženská,
- Dívka-li tě oklamala,
- Ó nermuť se, když tebe opustila
- Ó nechtěj nikdy, mladíku,
- Jak krásným zdál se mi ten svět,
- Mně přítel milku odloudil
- „Svoje bližní miluj“ –
- Tys krásná jako růže,
- Ženský úsměv, jenž kol rtíků
- Láska ženy, věru
- Nepohrávej s ohněm!
- Magnet kov že přitahuje,
- Běda myšce, již se dotkne
- Vyved’ Adam hloupý kousek,
- Praví se, když Adam mlsal
- Proč tak mnohé dívky,
- Květinky samy nestálých
- Ach, že jsem já přenešťastný
- Okouzlil-li tebe, hochu
- Básníci ženy velebí
- V mládí vždy si vybírala,
- Mrzutě vždy dívka
- Leckdos staré panně
- Spíš vypátráš, dlouho-li
- Divil jsem se choti
- Často i muž silný,
- Aj, láska dobrým lékem prý
- Také já po lásce ženy
- Prý láska lidi pobádá
- Vždycky jsem si myslil,
- Divte se, ó, lidé,
- V divných šatech dámy
- Přítele se stala chotí
- Co vy o náš šat tak dbáte,
- Co vy, páni, stále máte,
- Koukneš-li se dobře
- „Kousavé jsou všecky tchyně!“
- S mečem nebo břitvou
- Když mladíku ohnivému
- Manžel stál u rakve ženy,
- Teď manželství je kazajkou,
- Chceš-li, by se zvěsť o něčem
- Známo, že když Lotha žena
- Nevím věru, proč se sňatku
- Sál tančícími přeplněn –
- Umí zpívat, umí tančit,
- Stejná práva chceme míti –
- Já nazýval ji andělem
- Slova mravokárce
- Aj, jak dívky přemnohé
- Jak kočka s myší dívka má
- Tak mnoho v světě bláznů je,
- Když již ku oltáři
- Sousedky na ni láteří,
- Pohlavím teď „krásným“
- Hleďte, jak se „dobročinné“
- Hoj, víno sem a vzhůru ke rtům číši,
- Kdyby tak Frau’nlob* verše mé
- Censura je také žena,
- báseň bez názvu
- Úvod k III. oddílu.
- Vesnické posvícení.
- Lesní idylla.
- „Wertherova utrpení“.
- Španělská serenáda.
- Dívce v zelených šatech.
- „Růže.“
- Březnový sníh.
- Proč zbledla?
- Mluvka.
- Proč mnozí lidé chodí do kostela.
- Píseň břichopásků.
- Až –
- Za Jos. V. Fričem.
- Píseň o Nadšení.
- Zpívající bída.
- Znám jednu píseň...
- Výš chtěl bych vzlétnout...
- K návštěvám amerických Čechů.
- Různé osudy.
- Doslov.