XXIII Vítr krajem pláče,

Emanuel Miřiovský

Vítr krajem pláče, listí hází dolů – pojď, panenko, taky, zapláčeme spolu. Zapláčeme spolu beze všeho slova – dokud nás tu hrobař oba nepochová. Kraj umírá zticha, vítr listí sklání, – skončíme my taky svoje milování. Bylo krátké jenom a jak léto krásné – už je tady jeseň a nám láska hasne.

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

28. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZA VÁCLAVEM VLČKEM. (Ferdinand Tomek)
  2. BÁSEŇ ZÁVĚREČNÁ. (Ludvík Lošťák)
  3. MATCE. (Adolf Brabec)
  4. U hrobu lásky. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Pozdě. (Bohuslav Květ)
  6. Z DENNÍKU BÁSNÍKOVA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. A slunce zapadalo! (Adolf Heyduk)
  8. Práce poslední. (Adolf Heyduk)
  9. Vlastibořské zvony. (Bohdan Kaminský)
  10. 213. Tu se víko rakve starobylé (Jan Kollár)