XXV Umíráček zvoní,

Emanuel Miřiovský

XXV
Umíráček zvoní, Umíráček zvoní,
a mně je tak zima, a tvůj obraz, má panenko, mýma před očima. Umíráček zvoní, oko se mi rosí, to snad že kněz u hrobečka za tvou duši prosí. Umíráček zvoní a mně chce se spáti, to snad že ta láska tvoje se mi nenavrátí. Já jsem zticha usnul, a zvon už je němý, to že jsi snad, má panenko, ve chlaďounké zemi. 141

Kniha Básně 1 (1869)
Autor Emanuel Miřiovský