XXV Umíráček zvoní,

Emanuel Miřiovský

Umíráček zvoní, a mně je tak zima, a tvůj obraz, má panenko, mýma před očima. Umíráček zvoní, oko se mi rosí, to snad že kněz u hrobečka za tvou duši prosí. Umíráček zvoní a mně chce se spáti, to snad že ta láska tvoje se mi nenavrátí. Já jsem zticha usnul, a zvon už je němý, to že jsi snad, má panenko, ve chlaďounké zemi.

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

157. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XI. Marje – sedřímnul jsem jednou tváří, (František Karel Drahoňovský)
  2. Zastaveníčko. (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. UKOLÉBAVKA. (Adolf Bogner)
  4. Nálady. (Zikmund Winter)
  5. Ve chvíli bolesti. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Zlatá záře podvečera (Josef Holý)
  7. XXXII. Jsem umdlen, jsem sláb a stár, (Adolf Heyduk)
  8. RŮZNÉ LISTÍ. (Jaroslav Goll)
  9. BOŽENĚ VLACHOVÉ (Jan Neruda)
  10. Dlouhá noc. (Jaroslav Vrchlický)