Vánoční.

Emanuel Miřiovský

V sněhu všecka ponořena dříme naše vesnička, a všem lidem dobré vůle spánek sedá na víčka. Štědrá ruka kolem žehná a všem něco udílí: dětem kouzlo her a písní a nám štěstí na chvíli. Však ráno zimní slunce ukáže se poznovu, uloží se hry i štěstí sněhového do rovu. Darmo pátrám po nebesích dychtivýma zrakoma: Zaplaň, zahoř ve své kráse, vánoční ty hvězdo ! Darmo srdce touhou hraje do daleké výšiny, není ve tmách zimy bludné záblesk ani jediný. Jen tam v dálce zpomínek mých jiskra sotva poznaná, a ta shasne v nepaměti beze stopy do rána. Po horách a po dolinách, bludivá a nestálá, umírajíc duše česká po světě se toulala. Vichrem, bouří zasypána spěla již své smrti vstříc, řítilo se se skal na ni ran a šípů na tisíc. Vánoční v tom vzešla hvězda plna lásky, útěchy, a to zimní světlo spásy zazářilo na Čechy!

Patří do shluku

vánoční, stromek, vánoce, stromeček, ježíšek, dárek, jesličky, štědrý, jezulátko, betlém

97. báseň z celkových 342

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. České vánoce. (Augustin Eugen Mužík)
  2. VÁNOCE. (Karel Babánek)
  3. V ZIMĚ. (Jaroslav Goll)
  4. Vánoce. (Alois Škampa)
  5. IV. Zima, zima! Vizte, děti, (Herma Pilbauerová)
  6. ALE TI NAŠI...! (Antonín Klášterský)
  7. Vzdech vánoční. (Bohumil Forman)
  8. TICHÉ SVÁTKY. (Antonín Klášterský)
  9. Vánoční stromek. (Adolf Heyduk)
  10. ANDĚLSKÁ LEGENDA VÁNOČNÍ. (Jaroslav Vrchlický)