Kain zabil bratra První stříkla krev(J5m)
a vášeň šlehla ve svět plamenem(J5m)
křik divoký a bojův děsný řev(J5m)
zatřásl tvorem květem kamenem(J5m)
Po zemi bludné duše putovaly(J5f)
skal úbočím a širou plání lkaly(J5f)
a umíráčkem lesy zaznívaly(J5f)
schnul každý keř a vadly ratolesti(J5f)
rodina ptačí spěla do hnízda(J5m)
a darmo čekal bys že svoje zvěsti(J5f)
kos nebo skřivan ve kraj zahvízdá(J5m)
kde plálo slunce dřív tam temná mraků noc(J6m)
a nikdo nikde nešel na pomoc(J5m)
A nejen květ na uschlém hynul stvolu(J5f)
i z lidských srdcí prchal každý cit(J5m)
byl prázden člověk jásání i bolu(J5f)
a obraz přírody té hluchý tupý(J5f)
a slep a něm a jenom vášní spit(J5m)
ba co kde lidé byly jenom trupy(J5f)
A na to shlížeti měl Hospodin(J5m)
Zlobou i želem duše jeho vzplála(J5f)
předstoupil před něj obraz lidských vin(J5m)
i bída lidská hrozná neustálá(J5f)
stud zardělý a pláč a slzy vzdechy(J5f)
a věčný rmut a tíseň bez potěchy(J5f)
I pozřel dolů v tůni sterých světů(J5f)
tam kroužila ta koule temný bod(J5m)
a v mihotavém točila se letu(J5f)
a na ní vyhnaný ten z ráje rod(J5m)
an k hroudě poután okovy své táhne(J5f)
a hříchu svého věčnou kletbu nosí(J5f)
jak duše jeho po edenu prahne(J5f)
a jak smrť chladně lidské hlavy kosí(J5f)
I zatemnil se Hospodinův zor(J5m)
jak když se mraky z ledných ženou hor(J5m)
a jak když bouře zarachotí v dáli(J5f)
tak božské rety hlásati se jaly(J5f)
O plémě moje jež jsem ku obrazu(J5f)
své duše stvořil nešťastný můj rode(J5f)
jak těžký postihnul tě trest(J4m)
Dřív ráje syn teď šelem druh a plazů(J5f)
čas na tvé duši drsným zubem hlode(J5f)
jak přebídný tvůj obraz jest(J4m)
A na té bědné žití tvého pouti(J5f)
krev uzřel jsem krev z vlastní tvojí hlavy(J5f)
jak neblahý je osud tvůj(J4m)
Ne jen hněv můj i tvůj měl zaplanouti(J5f)
v tvých synech v boj to bratrovraždy dravý(J5f)
ach slzou lítosti zor vlhne můj(J5m)
Bůh slitoval se S jeho svaté brvy(J5f)
v krůpěji soucitu mok padá prvý(J5f)
a oblačnými nebes lemy(J4f)
se dolů snáší k lidské zemi(J4f)
Ta slza boží skví se v každém květu(J5f)
v té mlžin páře v duze líbezné(J5m)
v lidského oka nevýslovném vznětu(J5f)
v němž s duší duše zas se nalezne(J5m)
Vylétá pták zas s písní v hrdle zlatou(J5f)
slunce se jasní září mámivou(J5m)
květ pučí kam se pohne člověk patou(J5f)
a vůně dýše lesem nad nivou(J5m)
Aj člověk v náruč padá člověku(J5m)
Již prchá vášeň zloba v smích se mění(J5f)
a tam kde hněvu hrom řval od věku(J5m)
zní všude hymnus lásky odpuštění(J5f)
Hle silný slabým podává svou ruku(J5f)
bohatec chudým otvírá své domy(J5f)
kdo žízně žel a hladu cítí muku(J5f)
kdo chor a smuten časův od pohromy(J5f)
ten syt a zdráv a blažen spočine(J5m)
na zemi jak na hrudi matčině(J5m)
Buď velebena chvíle na prah země(J5f)
kdy slza soucitu se sronila(J5m)
v ní lidské znova zrodilo se plémě(J5f)
a vzešla jemu doba spanilá(J5m)
dech lásky líbá snivou jeho skráň(J5m)
a štěstí sype v světy boží dlaň(J5m)