Píseň rozsévače.

Augustin Eugen Mužík

Všehomíra Hospodáři, ze Své velké, štědré dlaně házíš v šíré nebes pláně zlatá zrna hvězdných září. A to požehnané dílo konáš věčně, nepokrytě, aby i to prachu dítě práci ctít se naučilo. Ty jsi Pán, my čeleď Tvoje, jež o skývu chleba chudou na zemi s každou hrudou vésti musí kruté boje. A ten člověk s potem v skráni strádá zde, se o zdar leká, a v své bídě vezdy čeká, jenom na Tvé požehnání. A když sám on stár již, zralý pro Tvé humno, ostří něžné Tvého žencesmrtisežne hlavu jeho v pokoj stálý. Dej, srdcem vždy jsme praví jak to těžké, čisté zrní, jehož krásu neposkvrní žádné viny koukol tmavý.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

20. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXVIII. Pracuj! (Jan Vřesnický)
  2. Píseň klasů. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  4. V samém díle žně. (Bohuslav Tablic)
  5. MODLITBA. (Josef Václav Sládek)
  6. K MILÉ (František Šimeček)
  7. Česká bída. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Píseň vzbouřených sedláků. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  10. Ptáci před stodolou. (Václav Svatopluk Štulc)