Česká bída.

Jaroslav Vrchlický

Je všady. Na každém se choulí prahu, chléb každý znechutí, v číš každou plivne, na každou kořist zdaleka již kývne a žárem každou vysuší nám vláhu. Hned u kořene podtne každou snahu, sny umělců zamíchá v směsi divné, je snětí v klasu, jedem v míze živné a balvan, jenž se v každou svalí dráhu. S ní největší náš boj a nejhroznější, ji stokrát zdolej, vstane vždy den ke dni, je mozolů tvých, tvého mozku katem. Nás ovíjí jsouc rovna ku hroznejši a drtí jako hora – blíž však hledni: Ta hora bídy hoří živým zlatem.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

520. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chléb (Antonín Klášterský)
  2. Píseň rozsévače. (Augustin Eugen Mužík)
  3. fotografie (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Píseň klasů. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Píseň vzbouřených sedláků. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V potu tváře. (Josef Pachmayer)
  7. Při žni. (Adolf Heyduk)
  8. SEKÁČI. (Antonín Jaroslav Klose)
  9. ČERNOZEMNÍ SÍLA (Antonín Sova)
  10. Zpívající pole. (František Serafínský Procházka)