Píseň vzbouřených sedláků.

Jaroslav Vrchlický

Nu, co patří pánu? V střeše každý hřeb, každá krůpěj v džbánu, na polici chleb, jeho vše jest, ale, bratři, kosa v šij a v leb mu patří okovaný cep! Nu, co patří pánu? Dcery tvojí zpěv; sýpka, ať je plna zrní nebo plev, zdupané i zkvětlé nivy – ale též však spravedlivý náš i vnuků hněv! Nu, co patří pánu? Svižný karabáč, když on řekne: ,cháme!‘ úslužně rci: „rač!“ Však před věčným soudem božím patří skráň mu zryta hložím, vdov a sirot pláč! Nu, co patří pánu? V hvozdě zvěř i klest, poslední tvá kráva, jediná tvá čest; ale patří jemu taky v nestoudnou tvář, v drzé zraky mozolitá pěst! Nu, co patří pánu? Sláva, přepych, moc. – Vzhůru, bratři, k ránu jde prý naše noc! On má hrad – my žhavou smolu, štěstí on – my trud, však bolu bůh jde na pomoc!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

420. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň klasů. (Jaroslav Vrchlický)
  2. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. Selské písničky. (Josef František Karas)
  4. VOX HUMANA. (František Leubner)
  5. Jistý chléb. (Adolf Heyduk)
  6. Oráč. (Adolf Heyduk)
  7. Píseň rozsévače. (Augustin Eugen Mužík)
  8. Česká bída. (Jaroslav Vrchlický)
  9. středočeská krajina (Stanislav Kostka Neumann)
  10. ČERNOZEMNÍ SÍLA (Antonín Sova)