středočeská krajina

Stanislav Kostka Neumann

nad dědinou obdélníky polí hnědí stiskly zeleň smrčiny. oráč zahleděl se do okolí, zemi s bídou čichá z krajiny. zemi s bídou, matku neduživou. dejž nám aspoň chléb náš vezdejší. den končí šedí zimomřivou, kosí píseň hoře konejší. dole v šenku zívá chlap jak hora, brunátný a s černou parukou. hore pacholek mu pole orá, jeho pole, dvůr a hotel jsou. užil, nahrabal, teď s nadějemi, s babou svou se rve a s mrtvicí. a z těch polí dávno je zle mi,“ říká, popadaje sklenici. a ta pole těžce zavánějí zemí s bídou pro oráčův čich. jarní věci zbytečně se dějí pro tvrdnoucí dlaně námezdných.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

994. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Píseň oráčů (František Cajthaml-Liberté)
  4. None (František Serafínský Procházka)
  5. XLII. Černá pole (Adolf Heyduk)
  6. Zřícenina. (Emanuel z Čenkova)
  7. Žně. (Adolf Heyduk)
  8. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  9. Při žni. (Adolf Heyduk)
  10. Selské písničky. (Josef František Karas)