středočeská krajina

Stanislav Kostka Neumann

středočeská krajina
nad dědinou obdélníky polí hnědí stiskly zeleň smrčiny. oráč zahleděl se do okolí, zemi s bídou čichá z krajiny. zemi s bídou, matku neduživou. dejž nám aspoň chléb náš vezdejší. den už končí šedí zimomřivou, kosí píseň hoře konejší. dole v šenku zívá chlap jak hora, brunátný a s černou parukou. hore pacholek mu pole orá, jeho pole, dvůr a hotel jsou. užil, nahrabal, teď s nadějemi, s babou svou se rve a s mrtvicí. „a z těch polí dávno už je zle mi“,mi,“ říká, popadaje sklenici. 81 a ta pole těžce zavánějí zemí s bídou pro oráčův čich. jarní věci zbytečně se dějí pro tvrdnoucí dlaně námezdných. 82