těsto

Stanislav Kostka Neumann

těsto
nelze si nic vymyslit, jenom skutečnost svou máme a jen z ní si upřádáme pravd a snů svých věčný kmit, jímž se holedbáme; jako děti na haldách kutáme a budujeme, předhistoricky se rveme jednou v jasu, jindy v tmách, ale jdeme, jdeme z marnivosti proroků, z opiových fantasií, z rukou zlatých, jež nás bijí, z bezradnosti otroků jdeme k harmonii... 22 nelze si nic vymyslit, ze skutečnosti sny tkáme, těsto, které v hrstích máme, na svobodný, šťastný byt sobě zaděláme. 23