středoevropské jaro

Stanislav Kostka Neumann

středoevropské jaro
jde jaro vskutku, bledá bárka luny se po stříbrné vlně beránků milostně loudá, znějí tenké struny rašícím světem z lesů do parků, a také po dlažbách a autostradách vzrušení vonné táhne z dálky v dál, zvěst o prchavých, uhrančivých vnadách, pro něž bys jako loni vroucně vzplál. jde jaro vskutku, odněkud se vrací, jak to už dlouho, dlouho činívá, a je to dar, snad skvostná skřínka hrací, jež dobrá srdce písní zahřívá – když ovšem nepřehluší křehkých dechů třeskutý povyk z džunglí majetku, řev zbrojovek a řečnického plechu, jež strojí strašnou lázeň člověku... 68 už není jaro požehnáním svazku živého s živým, cosi třetího, zbytnělý zločin shodil lidskou masku, zmar hotov vrhnout do dne jarního. 69
Básně v knize Sonáta horizontálního života (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 14):
  1. život
  2. člověk
  3. země
  4. duch
  5. chvála pozemskosti
  6. chvála konkrétnosti
  7. těsto
  8. chvála světla
  9. chvála dialektiky
  10. chvála modernosti
  11. sám nejsi nic...
  12. básník a člověk
  13. hřivny
  14. chvála evoluce
  15. optimismus
  16. metafysika
  17. poslední soud
  18. omar
  19. píseň o granátu
  20. zulské dívky
  21. nosič ze „santosu“
  22. stará píseň čínská
  23. třicet dvě misie
  24. píseň rikšakuliů
  25. evropo...
  26. viva villa
  27. usa
  28. askarové
  29. nazisland
  30. německý emigrant
  31. facit
  32. středoevropské jaro
  33. spokojenost
  34. karpaty
  35. píseň o verchovině
  36. apolita
  37. stará balada
  38. pod krušnými horami
  39. středočeská krajina
  40. stalin a stachanovci
  41. parašutistky
  42. španělské dny
  43. hodiny
  44. asturští horníci
  45. zpěv o andělech
  46. in memoriam federico garcia lorca
  47. podzim 1936
  48. mezinárodní brigáda
  49. podzimní večer 1936
  50. neunikneš
  51. panichida chudých
  52. stříbro
  53. lipová alej
  54. sena jdou domů
  55. měsíční večer
  56. jasná noc
  57. pokoj lidem dobré vůle
  58. blín
  59. list
  60. lidé v hotelu
  61. staří dělníci