pokoj lidem dobré vůle

Stanislav Kostka Neumann

pokoj lidem dobré vůle
stromy, luna, oblaka nad oblohou modré noci, doma v garsoniérce hebký svit a pavouk skromný, pavučinu soukají tu vlastně dva. básníkovi v také noci pavučina písně zní, kdesi vedle hajá láska, hlad je zatím zažehnán – jako by šlo štěstí mimo po špičkách. čtyři stěny s pohledem v zeleň plnou ještě darů, s vřelým vínem vzpomínání na hvozdy a na hory, ale okna otevřena v širý svět. 121 hamižností nezkalený do dálky se dívá zrak z československa až k číně, ze španěl až k sovětům, vidí živly, nitky, cestu k pokoji. z mála vidí velké věci z ticha černých mračen běs, mnoho po více jen slídí, lží a zradou klame shon. pokoj lidem dobré vůle, spravedlnost nenasytným žralokům. 122
Básně v knize Sonáta horizontálního života (in Spisy Stanislava K. Neumanna, svazek 14):
  1. život
  2. člověk
  3. země
  4. duch
  5. chvála pozemskosti
  6. chvála konkrétnosti
  7. těsto
  8. chvála světla
  9. chvála dialektiky
  10. chvála modernosti
  11. sám nejsi nic...
  12. básník a člověk
  13. hřivny
  14. chvála evoluce
  15. optimismus
  16. metafysika
  17. poslední soud
  18. omar
  19. píseň o granátu
  20. zulské dívky
  21. nosič ze „santosu“
  22. stará píseň čínská
  23. třicet dvě misie
  24. píseň rikšakuliů
  25. evropo...
  26. viva villa
  27. usa
  28. askarové
  29. nazisland
  30. německý emigrant
  31. facit
  32. středoevropské jaro
  33. spokojenost
  34. karpaty
  35. píseň o verchovině
  36. apolita
  37. stará balada
  38. pod krušnými horami
  39. středočeská krajina
  40. stalin a stachanovci
  41. parašutistky
  42. španělské dny
  43. hodiny
  44. asturští horníci
  45. zpěv o andělech
  46. in memoriam federico garcia lorca
  47. podzim 1936
  48. mezinárodní brigáda
  49. podzimní večer 1936
  50. neunikneš
  51. panichida chudých
  52. stříbro
  53. lipová alej
  54. sena jdou domů
  55. měsíční večer
  56. jasná noc
  57. pokoj lidem dobré vůle
  58. blín
  59. list
  60. lidé v hotelu
  61. staří dělníci