pokoj lidem dobré vůle

Stanislav Kostka Neumann

stromy, luna, oblaka nad oblohou modré noci, doma v garsoniérce hebký svit a pavouk skromný, pavučinu soukají tu vlastně dva. básníkovi v také noci pavučina písně zní, kdesi vedle hajá láska, hlad je zatím zažehnán – jako by šlo štěstí mimo po špičkách. čtyři stěny s pohledem v zeleň plnou ještě darů, s vřelým vínem vzpomínání na hvozdy a na hory, ale okna otevřena v širý svět. hamižností nezkalený do dálky se dívá zrak z československa až k číně, ze španěl až k sovětům, vidí živly, nitky, cestu k pokoji. z mála vidí velké věci z ticha černých mračen běs, mnoho po více jen slídí, lží a zradou klame shon. pokoj lidem dobré vůle, spravedlnost nenasytným žralokům.

Patří do shluku

hajat, spinkat, hajinkat, peřinka, andělíček, děťátko, andílek, postýlka, maminka, synáček

351. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Má poesie. (Svatopluk Čech)
  2. NÁVŠTĚVA. (Karel Babánek)
  3. RŮZNÉ LISTÍ. (Jaroslav Goll)
  4. Vy české písničky. (Rudolf Pokorný)
  5. Tiše, větry, leťte do skal, do hor! (Josef Holý)
  6. NA PASEKÁCH. (František Táborský)
  7. MLADÝ PTÁČNÍK. (Vítězslav Hálek)
  8. SVATOJANKY. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. ANDĚLÍČKOVÉ MURILLOVI (Jan Neruda)
  10. 2. Jitro. (Václav Věnceslav Ráb)