hodiny

Stanislav Kostka Neumann

hodiny
ty naše lidské hodiny jsou krátké tak, ach krátké, a daleko jsou krajiny zaslíbené a sladké. jsme jedni dál a druzí blíž, šťastní už u svých pluhů. my v dálce jako silnou číš svíráme úspěch druhů. a hodiny jsou krátké tam, že budují své štěstí, a hodiny jsou krátké nám, že ujídáme scestí. když však se rozechvějí dny, a další o vlast hrají, ty naše krátké hodiny jak hlemýžď uplývají. 91