jasná noc

jasná noc
ztmavělo modré hedvábí jarního nebe vysokého, noc, která světlo odplaví, mu nechala jen hvězdy z něho. nad stromy září hluboce, tah lživých očí uhrančivých či košatosti ovoce nad hladným spánkem spravedlivých. a přece klamný poklop ten na zemi strašně neduživé je v takou noc nám nakloněn a něhou posypává živé. ta lživá krása sladce zní, zpěv nejtišší a nejmírnější, soucitný kontrast k hrůze dní, jež seje zlatá pýcha zdejší. 120