omar

omar
v československu omar kdesi žebral. v severní zemi s jehličnatými lesy četník ho sebral. po rodném slunci kdy asi naposled chodil mezi fijalovými stíny? francouzskou hanbou se brodil v horku domoviny? snad ergem bloudíval s velbloudicí, tiskl ručku rdící se henou. snad v oase napájel mehery snící pod oblohou nezjízvenou. anebo nastavoval jen ruku k těm, kteří věří v korán, na tržišti pod střechami suku; bídou byl zorán. 39 pak jednoho dne je vylákali celou partu do sladké francie, slibovali, vsadil na tu kartu. proklatou kartu imperialistů, nasreni lhal, a alláh zradil. udřený omar na dláždě zkys’ tu. je krise, žes žraloky nevyhladil. ve vichru zabloudil, nevrátil se domů, zabloudil v evropě i ve svém žití, zapomněl na biskru, stín palmových stromů, neslyší muslimské čepobití. je mu zima, v severní zemi sněží. tak poznal statkářskou fenu. v severní zemi pohozen leží strom bez kořenů. 40