asturští horníci

Stanislav Kostka Neumann

asturští horníci
všecko svaté strašně zrezavělo. o meč chleba vojska bojují. mečem chleba podmaňují tělo, mečem chleba osvobozují. světské touhy světská protivenství obnažila pravou svoji tvář. je-li vám však třeba podobenství, hle, tu v nejtemnější zemi zář, duch, jenž prahne po spravedlnosti, v hrdinech svých táhne nad děly, z asturského pekla vyslal ctnosti, z černých šachet černé anděly. marnou mstou a dřinou nezdoláni, vstali s korouhvemi vzkříšení; olejem ne, uhlím pomazáni k plápolajícímu znamení. 92 v palbu žoldáků jdou, v hromy letců, z hrůzy černé v hrůzu ohnivou... který bůh měl pro čest tolik světců, kolik člověk pro svobodousvobodu svou? 93