měsíční večer

Stanislav Kostka Neumann

měsíční večer
když v sednici ti síťovinou se řine světlo měsíční jak horský potok v pohostinnou sluj stínů, kde se sladce sní, snad vzpomeneš těch koutů v lese, kde bloudíval jsi slastí chvil; tvůj pelech v zeleň oblékne se, v mech s lunou jsi se položil; snad vzpomeneš si na lesk sálů, na panská lože, vodojem: tvůj pelech přes to získá chválu, a neměnil bys s bohatcem; snad vzpomeneš těch zimních stohů, kam zalezou si žebráci: tvůj pelech s pavučinou v rohu výčitkou v snách se navrací. 119