Skryté květy.

Augustin Eugen Mužík

Znám květy, které v taji zmírajíce, ve věčném stínu hynou beze zvěstí, jen smutným leskem chví se jejich líce, a záhy umřít – celé jejich štěstí. Jich vlídně léta mijí úpal divý, neb jeho úsměv spálil by je rázem, jen v noci mírné hvězdy s nebes nivy k nim sklánějí se s tajným, jemným vzkazem. Tak mnohých srdcí nesmějí zde úže se tknouti, Lásko, žhaví Tvoji rtové, jen tichý soucit do nich vtékat může, a dodávat jim těchou síly nové.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

739. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Hesperus. (Jaroslav Vrchlický)
  3. BÍLÉ HVĚZDY. (Josef Václav Sládek)
  4. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  5. Jsou duše... (Jaroslav Vrchlický)
  6. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. 16. Malba. (Jan Slavomír Tomíček)
  8. PÍSNIČKY PRO MOU MILOU. (Josef Lukavský)
  9. Dante. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)