Jak ptáka tažného...

Augustin Eugen Mužík

Než příkrov sněhu rodnou zemi skryje(J5f) umru tím v slabém srdce chvě(J5f) že k dalším bojům ly víc v něm ne(J5f) že z posledních již ohně zbyt žije(J5f) Ten příkrov ta mně příkrovem bude(J5f) v zem chladnou moje vře srdce složí(J5f) do čela vtisknou korunu mně z hloží(J5f) a rod zem přec mi lůžka všude(J5f) Jsem poutník blud jenž se s cestou minul(J5f) nad skonem mým se nikdo nezarmou(J5f) všem lidem byl nezná cíl pouti(J5f) jak ptáka tažho jenž kdesi zhynul(J5f) Pak v sně věčném budu vzponati(J5f) čím byl v můj život mlha a bíd(J5f) tvé vrou lásky jeden úsměv vlíd(J5f) a boha prosit ti štěstím spla(J5f)

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

72. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NÁŠ OSUD (František Šimeček)
  2. 168. Již se opět zamračilo nebe, (František Sušil)
  3. V náladě večerní. ( K. Egor)
  4. *** (Augustin Eugen Mužík)
  5. NAD PRÁZDNOU KOLÉBKOU. (Ferdinand Tomek)
  6. V sněhu. (Xaver Dvořák)
  7. ČTYŘI PÍSNĚ. (Otakar Theer)
  8. NIC NEZBYLO MI... (Josef Rosenzweig-Moir)
  9. AMARA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XXXVI. Když mrazivý dech na podzim (Vincenc Furch)