Nezemřela, ale spí.

Augustin Eugen Mužík

Nezemřela, ale spí.
Cože tak lkáte? Že schvátil ji hrob? Andělé nezemrou. Nestihne jich smrt svojí perutí. Do nebe zas odkud k nám přilétli, když přijde čas na květech jeseně, na červáncích vrátí se do vlasti růží a snů. Jen jednou za sto let přiletí k nám, schladí nám čelo a rozhřejí hruď, posvětí, povznesou. – Uletí pak, za hvězdy, vznesou se jak zlatý pták. Anděli, modlím se. Laskavý buď, navštiv mne zas a já provodím tě. [73]

Kniha Jarní bouře (1882)
Autor Augustin Eugen Mužík