Jarní.

Augustin Eugen Mužík

Jarní.
Nic mne nemůž více ukojit. Byron.
Jaro se hlásí mně do oken zelení květy a ptáky, plno je krásy a svěžesti. Matko, proč vlhnou mi zraky? Každičké místo jak stezka je vedoucí v bájený Eden. Matko, mně stydno je, v prsou mých posud je zoufalý leden. Bojím se vykročit z jizby ven – pohřbí mne jaro svým květem. Ukryj mne do zimy, matko má ukryj mne před celým světem! [83]

Kniha Jarní bouře (1882)
Autor Augustin Eugen Mužík